Naivní
NAIVNÍ
na bílém prostěradle
kapka krve
symbol čistoty
v dnešní uspěchané době
uprostřed louky neznámé
vonící tisícerou vůní
leží mé srdce unavené
ty vezmeš je do dlaní
očistíš ho od prachu
uvidíš co skrývá se pod ním
i za jednu chvilku s tebou
bude tlouct navěky
jemně se dotkni
i dnes mých rtů
polibek tvůj
dech beroucí zázrak
uvidíš v nás
odraz dávných světů
kdy čas přestal existovat
v jednom doteku
protíná se tisíc vesmírů
jako roční období
střídají se děje
i když chladno mi od nohou
stále jsem tvůj
každičkým nádechem
do žil vháním tebe
zběsilá jízda
na kolotoči osudů
horská dráha všedních dnů
jen v lásce je naděje
když probouzí smysly
cítit na kůži své
jen tvé dotyky
když rukou mi zajedeš
do vlasů a pohladíš
rozpouštím se jak v louhu
na tebe trpím můj broučku
zas křičet do tvých útěků
miláčku jsi mi vším
až oběhnu svůj kruh
vím že se mi vrátíš
budu čekat mnoho soudných dnů
na lavičce žití
vždyť co jsi ty
jsem i já vždy
nač říkat slova
která stejně nevyjádří
mou lásku k tobě
však ty víš co znamená
souznění těla duší
v naší podobě