Naše Proměny
NAŠE PROMĚNY
ještě cítím tvou ruku
v mé dlani
ještě tvou vůni
pod nosem mám
a chuť polibků na rtech
přesto už jsi pryč
jenom to krásné
ještě stále cítím
to souznění i milování
které může přeci být
jen tam v srdci
jen tam se potkáváme
když opravdu jsme
sami sebou
kolikrát se stalo
umřeli jsme na obyčejný
ten obyčejný život
když všechno se zdálo
už navždy stejné
a nemohlo se to změnit
a pak najednou
změní se noc
na nádherný den
pojďme ven
alespoň na chvíli
chci se s tebou dívat
jak hvězdy vychází
budeme je počítat
jak se rozsvěcí
a pak si lehneme do trávy
a jen zklidníme dech
všechno se promění
v nádherné zlato v srdci
za chvíli se dostaneme
ještě kousek výš
já vítám nové
to nepoznané v bytí
co nedá se na zemi najít
a až budu psát paměti
tam na konci cesty
už nebudu se bát
říct všechno
krásné i ošklivé
jen pravda stojí
za všechno v žití
a já ji poznal
díky tvé náruči
kde jsem se schoval
a mohl opravdu růst