Návrat Slunce
NÁVRAT SLUNCE
pohled do očí
jen tak strašně hluboký
co najdu v nich
s nikým se nepodělím
budu vědět víc
než mi bude milé
přesto šťastný budu
za každé poznání
které mne k tobě vede
až budu ti nejblíže
jak jen dá se být
přitisknutý v tvém já
objímajíce tebe jako slunce
budeš mě hřát
a já ucítím tu vůni
kterou mám tak rád
propadám se do neznáma
vědomí ztrácím
probudím se na druhém břehu
kde jen láska vládne
a jsem jen u ní
tak řekni mi zase
jak slova se schovávají
za ty všechny činy
kterými jsem tě prý ohromil
ten slovník neznámý
co dnes používám
jako dar z nebes
pro poutníka a poustevníka
co kráčí po zemi
a vidí tolik hoře
až nechce se mu věřit
jen mávnout hůlkou
tím darem od lásky
a místo slz
náhle tolik smíchu
když věříš v ní
a jsi zasvěcený
den letí za dnem
a konců nemaje
datum jen slovo
a smrt začátkem je
kolik lidí vysvobodíš
z jejich mysli
nasměruj je do srdce
když jsi tak mocný
jediným dotekem
náhle projde tvým tělem
energie z lásky