Návraty z Hlubin Vesmíru
NÁVRATY Z HLUBIN VESMÍRU
všechno se snáší
na zem jako vločky
déšť se změnil ve sníh
a já se rozpouštím
v tvém horké srdci
chci všechno nést
chci ti všechno dát
na zamrzlém jezeře
hledat červené jahody
to aby láska se stala
součástí života
kdo pochopí slova
myšlená vážně
slova bláznivého básníka
tolik písní o lásce
tolik tužeb vyřčených
a přesto se najdou srdce
která k sobě patří
která se změní
na v jedno jediné
tlukotem umlčí
pochybovače veškeré
kdo by chtěl létat
kdo by chtěl stále výš
i když jsi na zemi
v lásce je mnohem víc
hvězdy ztratí svá jména
a jistota odchází
i hlavou zahanbena
najednou nehledíš do kalendáře
nehledáš další den
jen nový začátek
jako přípitek
¨je tvou pravou tváří
masky klidně rozdám
kdo by po nich toužil
když náhle je všechno v tobě
neustálé a krásné
hluboké souznění
a myšlenky na tebe
provází můj den
od vstávání do večeře
a všechno jsem poznal
jen díky tobě
nestydím se přiznání
láska je ve mně i tobě
prosím tě o polibek
moc o něj stojím
lásko moje.