Nebudeš Lepší
NEBUDEŠ LEPŠÍ
jeden z nás
určitě je blázen
všechno si bere
tak strašně osobně
vztek i smutek
v kapesníku slza
a někde uprostřed
tvé tělo se zmítá
až budu chtít zapomenout
a nedržet už slovo
až se někde probudím
a nebude ještě ráno
přesto cítím kocovinu
jak tluče mi do spánku
a žádné vykoupení
nepomůže zbavit
té bolesti hlavy
ještě jednou řekni
jak moc se bojíš
odevzdat své tělo
pro dnešní hřích
já nebyl ničím
jen jednou jsem
narozený v oblacích
viděl v očích hvězd
tu pravou tvář
kterou jsem měl mít
na tomto světě
avšak masky jdou mi líp
než něco jiného
kdesi v temném koutě
budu sedávat
a jen svět poslouchat
vždyť co chceš víc
než být jen skryt
jen ať tě oči cizí
ani nezahlédnou
tam někde uvnitř bolesti
kde všechno jsem měl
prý už navždy nalézt
jenže jsem srab
co vyhýbá se odpovědnosti
i za dnešní večer
tak zbývá tě jen politovat
jen to zvládáš
a já někde mezi světy
zapomínám na budoucnost
vše zahalí jen mlha
co obklopí tě a schová