Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nebudu Zapírat

10. 7. 2020

NEBUDU ZAPÍRAT

 

až probudíš se

do nových let

které ti slunce dá

až ztratíš ve všem

co chtěli jsme

svojí bolest i strach

až uvidíš stromy

které tisíce let

bez hnutí tu stojí

možná uvědomíš si

jak je život vrtkavý

jak všechno co v sobě máš

ti k životu stačí

jen dlaň a tvé srdce

láska na obloze

to všechno máš

tak proč to nepoužít

nehledat falešná

neupřímná a zlá

slova ostatních

jen do očí se dívej

ať naše masky prolomíš

kdepak jsou asi

věčné naše tužby

kdepak jsou

naše dětské roky

náhle nevidíš nic

jen v očích slzy

které ti cestu zaslepí

a už nevidíš ani netušíš

kam tvé kroky

osudy všech sudiček

vedou zrovna tebe

tak když padne tma

někdy se krčíš

jak chycen v pasti

někdy skáčeš do výšin

nálada se přelévá

jak přesýpací hodiny

a v tom všem zmatku

chceš zůstat normální

vidím všechny hvězdy

přesto je nespočítám

a nikdy nebudu vědět

jejich názvy

a přesto všechno

žiji ve svém světě

klidný a šťastný

jak jen umím být