Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nechci Lhát

25. 4. 2016

NECHCI LHÁT

 

jedno malé objetí

snaha o sdílení

modravá rána

a cesta do neznáma

která se krásně klikatí

a vede mne po neznámých

horských úbočích

nehledám v sobě

co nalézt nelze

jediný pohled do očí

lidí mne žene

zase o kus dál

já nejsem správný tulák

tím méně lhář

kdo nese svůj úděl

jen s hlavou skloněnou

veškerou bolest

tohoto světa

dávám dnes všanc

kdo chce jí

může si vzít

co hrdlo jeho ráčí

nemůžeš věčně jen být

chtělo by to alespoň

pro jeden den žít

poznat hořkou chuť

co v hrdle můžeš mít

když ztratíš to nejcennější

totiž víru žít

a svůj strach necháš

aby tě obklopil

zavedl do uliček

které svět zná

do myšlenek neznámých

až dech se ti zrychlí

vzrušením z života

i z tajemné smrti

pojď ještě dál

za nekonečná moře

kde nové ostrovy

stále čekají na objevení

třeba se stane

něco nové nepoznané

a budeš vědět

náhle ještě víc

kam láska tě směřuje

kam vede tě objetí

do nového dne

který se za okny probouzí