Nedostává Se Sil
sedím na židli
na které nechci být
dělám věci
kterým už asi dávno
nemůžu porozumět
srdce mi říká
ať jdu někam jinam
třeba k tobě do peřin
a hlavu svou
položím tak rád
na tvou kůži
jen přitulit se
zachránit sám sebe
ať další cesty
už jsou trošku jiné
nemám za potřebí
nechat se vláčet
své ego nechat
zase zvítězit
můžu si neustále
opakovat tisíc věcí
ale jenom jedno je mi jasné
ještě stále noc
nad hlavou mi září
a já už nechci
znovu vstávat
pohárek přetekl
a trpělivost došla
už se mi nechce
znovu se rouhat
jen své opravdové já
na povrch nechat vyplout
už můžeš věřit
už můžeš doufat
jak svět kolem tebe stárne
že ty tak nedopadneš
už bys měl vědět
v co pevně doufáš
v co věříš
a kam tvé kroky kráčí
kdo vede tě za ruku
máš možná strach
ale jen láska
kolem nás
věří ještě stále
na čistotu našich duší
tak kafe zamíchám
a ztratím se v jeho
nádherné černi