Nefunkční Odkaz Na Život
NEFUNKČNÍ ODKAZ NA ŽIVOT
kdo lepší se zdá
není jím doopravdy
jen dotyk věčnosti
na tvá ramena
a pak už dávno letíš
já tvůj něžný muž
narozený s mlhoviny
mám chuť držet tě za ruku
usínat i probouzet se
jako už tolikrát
sluneční kotouč
který mám rád
svítí mi na cestu
prostřednictvím luny
tak kráčím dál
a sny se mi zdají
jako už tolikrát
jako drobný déšť
snáším se z nebes
dopadám do listí
a vsákne mne zem
tvé oči zavřené
a pak se divíš
já nemám chuť přemýšlet
co by bylo kdyby
divím se zase
jak můžu jen žít
co všechno v ruce
ještě udržím
pak se dívám dál
než chtěl bych vidět
a po očích slzy
pak možná přijde smích
plní se stránky
další dotek hvězd
já cítím tu energii
která mne chce
přivést do mých světů
na kolenou prosíce
o milost jiných světů
tak divím se zase
co všechno se snáší
na hlavu lidí
kteří se ztrácí
v neznámých mlhovinách
pláču na cizím hrobě
a zapomínám žít
to vymstí se mi jednou
i když nebudu chtít