Nejen Chuť
NEJEN CHUŤ
barvy se mění
před očima
jako krasohled
své oči vnímám
a jestli se změní
všechny mé touhy
nebudu to já
kdo namaluje
na nebi duhu
a všechny své obrazy
plné té nicoty
dnes si tak probarvím
do barev podzimních
jen lehce našlapuj
přes všechna přání
sbírej co život dává
a nesmutni za tím
co bylo dávno
kráčím vstříc
všem dalším dobrodružstvím
a nikdo se neptá
jak se dnes máš
otázky i slova
tolikrát zbytečná
z úst vypuštěná
a někdy tak falešná
nevezmeš zpátky
už jednou i s tvojí energií
plují si světem
a kdo na ně narazí
může být ohromen
až z nebe
budou padat kameny
já poprosím
zas jen tebe o soucit
a někdy mi jen srdcem
vyprávěj příběhy
co tak rád poslouchám
kdy konec není
jen novým začátkem se chlubí
a lidé se dívají
každý do jiných očí
všechna ta studnice
veškerého poznání
co v sobě máme
jako nositelé tajemství
musí najít své plátno
kde pomocí barev
rozkvete a zazáří