Neklidný Den
NEKLIDNÝ DEN
uklidit v sobě
ten věčný nepořádek
kousek štěstí pro sebe
a jen tak dále jít
až ke značce zákaz vstupu
zde končí lidský život
začíná nekonečno
jen přes zábradlí
zahlédnout nicotu
nebát se jí jako pekla
jen ji prostě přijmout
a jestli ze všeho zbude
jen černá tečka
na konci řádku tvého bytí
nemusíš být smutný
jsou jiné konce
mnohem horší
tak ještě můžeš psát
své sny na další stránky
jeden román o ničem
kterému nerozumíš
jak nazvat své slzy
když oči opouští
jak popsat ten pocit
který míváš u srdce
když cítíš něco jiné
ať je to láska nebo bolest
stále jen a zase znovu
hledáš správná slova
a jen ještě větší zmatek
v sobě opět získáváš
a až zavřou katedrálu
taj se ani nepomodlíš
a kdo vyslechne tě
zkrátí svoje utrpení
nikdo nechce trpět
déle než je nutné
a z oblohy padal déšť
a já nastavil mu tvář
každou kapkou omyt jsem
a přesto všechno
stále toužím
najít vnitřní klid
nechat klidno hladinu
svého dnešního snění
a vstoupit do vzdušných zámků
a třeba v nich někdy
projít a objevit komnaty
a nikdy nezabloudit