Nekonečná Noc
NEKONEČNÁ NOC
v odlesku sněhových vloček
sním o tobě další den
o kráse čisté
co vede mě někam ven
v mrazivé noci
v zimě pod dekou sám
slzy na polštář spadnou
zamrznou na věky
někdy v půlce letu
přitisknutý k sobě
sám usínám dnes
však myšlenky plné tebe
tajemný večer
hvězdy se schovaly
pod náruč mraků
chtějí jen usnout
než bude ráno
unavené noční šichtou
já srpek měsíce
hledím skrze okna
hledám tvou tvář
spící kdesi v peřinách
zahlédnu tě
lásko má
než ráno odkryje
všechno co je tajemné
nalezen v moři žalu
cítím něco nepoznané
jen ty jsi příčinou
mé nálady proměnlivé
víš tak moc toužím
obejmout tě zase dnes
já hříšný člověk
jsi mé slunce zářící
a já jeho teplo chci
neumím žít bez tebe
i když schovaná jsi
co nesu v sobě
každé nové zrození
nenahlédne nikdo
do duši mi
tak jako ty
vyznání za vyznáním
píšu křídou po nocích
však rána nedočkají se
stejně jako touhy
i tak snad mi uvěříš
každé slovo plné lásky
co zazní do tvých uší
jsi mi vílou nevšední
krásně vonící
uspi mě prosím v náručí.