Neposedný Zápisník
NEPOSEDNÝ ZÁPISNÍK
jak se má tvářit
každý nový den
tyhle cesty víry
kdy sám sebou
budu občas ochuzen
o všechno co může nabídnout
tento divoký svět
kdy nebe zatažené
když všechno je prodané
co ještě zbývá zachránit
jiného než sebe
na planetě života
jen tak pluji
vesmírem i ztraceným
opuštěným oceánem
jen jedna duše
a tolik trápení
jestli uvidíš něco
co může tě zaujmout
netrhej a nenič
v ruce zvadne každý květ
a nebude už více
dělat krásu kolem sebe
kde všechno naznačit
kam nakreslit svůj obraz
kdo by kdy stál
o řeči i obraz
duše zraněné
tak dávám ruce
ještě blíže k nebi
snad všechno so obrátí
a já najdu sebe
budu tu život mít
a ne jen o něm snít
tak všechno mne míjí
a v tvém náručí
na chvilku zapomenu
jaký jsem vždy byl
a něco nechám jiným
ať zvládnou taky chodit
po měsíci jen tak lehce
když nebudou přitahováni
tou zemskou tíží
tak něco si přej
dej něco jako dar
všem skřítkům podzemním
a jeden drahokam
na sobě nech vystavený
ten jediný a opravdový své srdce