Neposlušný Hoch
NEPOSLUŠNÝ HOCH
volám dnešní slunce
aby přišlo na chvíli
ať rozpustí mraky
a ukáže svou tvář
chci jeho teplo
na chviličku pocítit
chci ty sny slyšet
jak se vracejí
to v co jsem zapomněl
znovu chci uvěřit
to co jsem odkopl
jako nepotřebné zboží
chci svému místu navrátit
bilance neradostná
ve všem tom zmatku
zapomínám slova
kdesi jsem slyšel
všechny písně světa
opakující se melodie
a variace stále
na ta samá témata
až dojdeš až sem
do náruče svého já
které je zrozeno
ze stejných hvězd
narozeni ve stejném vesmíru
dýcháme stejný vzduch
a smrt není koncem
pro nás oba
až uvidíš mou ruku
jak ve tmě hledá
čeho mohla by se zachytit
určitě mi tu svou taky dáš
tak já budu tak šťastný
vedle tebe ležet
vedle tebe odpočívat
a vědět jak jsi krásná
jak s tebou jsem
tak nějak svůj
zapomnětlivý blázen
píšu jen báseň
přitom mi mohl to být
klidně nějaký román
obsah tolikrát popsaný
a přesto pokaždé jiný
tak do ruky ti dám
všechno co jen mám
lásku nekonečnou
a svět co znám