Nepouštěj
NEOPOUŠTĚJ
dnešní krásná noc
mou cestou vede mne
čekám zase zbytečně
až obejmu tvou náruč
až budu u tebe
polož si hlavu
na moji hruď
mám to tak rád
nejsem už kluk
trošku mořské pěny
vidět ten příboj
na kousku své něhy
obejmout celý ostrov
nemůžeš plakat
když jsem s tebou
mé srdce žalem puká
když ztrácíš se v sobě
zase a znovu
být jenom básník
a poznat hloubku světa
na břehu vyčkávat
až přijde další vlna
skokem překonat celou hráz
která mne dělí
od zbytků sebe
které dědím po svém já
dávno už mrtvém
byla jsi a zase budeš
já patřím do tvé náruče
můžeš si myslet
co budeš chtít
hlavně když žiješ
jak velí tvé srdce
jak myšlenky chvatně
tvou mysl opouštějí
a snaží se ukrýt
kdesi v tobě
v zákoutích duše
a číhají na svou
možná už poslední příležitost
já rozpuštěn v lásce
dávám jí víc
chci být jen teď
s tebou v objetí
nehledám nekonečno
nebojím se smrti
každičké ráno
vstávám s nadějí
na lepší den