Nepřítel Noc
NEPŘÍTEL NOC
náhle tě ze snů
budí zpocená tvář
zimnice pod dekou
a okolo tebe strach
znovu usínáš
a zase se probouzíš
noc plná hrůz
obklopí tvůj stín
objímám polštář
ještě víc hlavu zatlačit
nevrátit se zpátky
staň se deko přítelem
bláznivých lidí
dej falešné bezpečí
třeba přijde i spánek
alespoň jednu noc
nebát se snít
stále se vrací
v tvé hlavě zmatek
co jsi chtěl
není už na skladě
lidé se trápí
a noc je nepřítel
zavřít se na petlici
a nevystrčit hlavu ven
otočit hlavu ke stropu
a necítit ten chlad
třeba se strop rozestoupí
a vejde měsíc
se závojem hvězd
proč bráníš se vlnám
které přináší slzy
nemůžu se vzdát
toho co jsem já
a ptám se snad tisíckrát
PROČ
srdce tluče v hrudi
nekonečně splašeně
nebe se vzdaluje
peklo přichází
ten hřejivý pocit
co rozlévá se po těle
náhle tu není
a po stěnách defilé
postavy co mění se
v nekonečný proud
který nemá obdoby
už dávno se nesnažíš
poznat jejich tvář
ten pocit zmaru
někdy v tobě zůstává
o něco déletrvající
než by snad měl
na své čisté srdce
v hlavě si zapomněl