Neproniknutelná Mlha
NEPRONIKNUTELNÁ MLHA
oči zavřené
a vnímáš jen dotyky
od celého světa
od slunce od lidí
cítíš se být samotář
toužící po společnosti
svůj domov stavíš
jen blízko cest
poutník a poustevník
který touží po milodarech
tak někde mezi tím
všechno si prozkoumám
prohlédnu si stále
to všechno nekonečné
pohárek s vodou
zázračnou tekutinou
do dlaní srdce
na malou procházku
jen tak si vyrazím
jestli jsem zbabělec
nebo jen pozér
těžko se zjistí
kdo má právo soudit
kdo z nás je lepší
honby za něčím
co nedá se uchopit
sebevědomí na nule
přesto si troufnu
něco málo říct
nehledám posluchače
tím méně vrbu
promluvím si s vesmírem
ten nezná zlobu ani závist
pohlédnu přes všechno
na další den
co může mi přinést
snad novou naději
spánek jako očista
probuzení bolí
až vstanu do jitra
nikdo mne nepohladí
za dveře do kouta
soukromá hanba
tam někde vzniklo
to jaký jsi
a přesto odpouštíš
jako už tolikrát
přesto rád uvěříš
všem těm slovům