Nerozumím Životu Ani Smrti
NEROZUMÍM ŽIVOTU ANI SMRTI
kolik má let
jsem snad starší
než ta skála
kolik chutí znám
má cesta do neznáma
uvnitř sebe
plný hříchů
nebe mi nepomůže
když mám plnou hlavu
ty se bojíš tolikrát
něco i jen říkat
já se bojím žít
a neumírat několikrát
mé nové začátky
ve všem tu jsou
nechci být zlý
za tou krásnou tmou
postavím si dům
ještě dál jít
než bude mi víc
než zapomenu na vše
čím jsem chtěl být
teď máš mne na svědomí
já ve své víře
zarputilý a zlý
nemám chuť brečet
jen schovat se hlouběji
na mořském dně
být navždy schovaný
až najdu sebe
nezraněný a usměvavý
nevěřím na zázrak
nestane se nikdy
tak vítej nový dne
než se mi rozplyneš
v koloběhu života
zapomínám na to pravé
zapomínám žít
jenom tak pro sebe
sobecky a ztraceně
být si nevěrný
to jediné mi smrt
opravdu neodpustí
tak zakřič prosím
ať jen tvůj hlas
celým světem zní
jako poplach pro lidi
ať na chvíli alespoň
v sobě se probudí