Nestydím Se Za Cit
NESTYDÍM SE ZA CIT
mám chutě blázna
mé touhy počítají se
na velká kila
a tvá ruka
teď zrovna nedostupná
chci tě hladit i líbat
slyšet tlukot srdcí
když obloha potemní
jedno tělo
o to víc jedna duše
na své slabosti nelpím
klidně bude tvoje
až se poztrácím
ve světě barevném
ty o mně budeš vědět
pořád a stále
ve svém nitru schoulená
až budeš vědět
kdo jsi ty
poraď mi prosím
jak najít i sebe
když někdy tak bloudím
a nemohu nalézt
ten nádherný klid
jsem tvůj celý
s jediným úsměvem
který na rtech mám
jsi mi vším
a já se tím netajím
a hledím na nebe
když rána přicházejí
a slunce mraky přemůže
stoupá na oblohu
tak majestátně
a vždy tichounce
polibky na tvář
ty mi tak chybí
jediný dotyk
abych věděl
jestli se ti stýská
chci se ponořit
do očistných vln
naší lásky jedinečné
hledal jsem tě dlouho
a nalézti nemohl
teď jsi mi nejblíž
než kdy něco bylo
cesty našich osudů
za křižovatkou kráčí pospolu