Nesvoboda
NESVOBODA
ta slova se ztrácí
s větrem u úst
tam někam do neznáma
mám jedinou chuť
políbit tě na tvář
a říct ti při rozbřesku
jak moc mám tě rád
v nepřítomnosti světa
a v přítomnosti ducha
všechno se zdá
takové zamlžené
jako hvězda jejíž třpyt
ztratil se v dálkách
jen to světlo zůstalo
tu dneska po ní
já sbírám ji do talířků
tu touhu nekonečnou
to vítání nových dnů
ten pláč pro mrtvolu
kdyby ses ztratil
svítání pod dekou
ukryté strachy
na obloze bezejmenný čas
klidně ti běží
sekunda za sekundou
odpočítá ti osud
všechny ty minuty
jednou se zeptají
co důležité dal jsi
pro život věčný
co se ti stalo
kde ses ztratil
v co vlastně věříš
a kam ses otočil
s kompasem v ruce
vstříc písečné bouři
na konci máš ten svět
který jsi zapomněl
a z pohádek postavy
defilují před tebou
chtěli jsme tančit
teď žijeme s únavou
a kdo t věří
kdo chápe tvé slzy
mám možná touhy
ale i ty se ztrácí
tam někde na gauči
před obrazovkou
náhle jsem spolu
ale na jak dlouho
víno už nepiješ
nečistí ti hlavu
zůstalo jen u hříchů
které pácháš na sobě
každičké ráno.