Nevěřil Jsem
NEVĚŘIL JSEM
sluneční den
zní nám ještě v uších
kousek světa jen
pod námi a lidé
lásko taky se vznášíš
cítíš to co já
když další ráno na obzoru
zase znovu vychází
jen tebe se ptám
v co všechno věříš
a jaký je tvůj svět
všechny plameny v sobě
hořet dlouho nech
já všechno sdílím
tam kde jsi ty
všechno je jen jednou
celý ten náš svět
než vrátíš se na zem
ještě bláznem buď
všechno ti dnes patří
celý svět básníků
a máš-li v sobě
dávné křivdy
než našel jsi zas
svůj krásný svět
miláčku přijdeš ke mně
jako už tolikrát
jen růže v ústech
a á vím
přesně co tohle znamená
navracej se pokaždé
když tvé srdce zatouží
má náruč nechladne
ty jsi ta pravá
mé rty šeptají na oplátku
slova dávno zapomenutá
už nejsem v zajetí
bludný kruh se rozpustil
nečekal jsem nic
a dostal plné srdce
které mi přetéká
už nevěřil jsem
v lásku nekonečnou
a teď děkuji všemu
za každý nový dotek
který projede mnou
jako něžný blesk
už nejsem ve stínu
slunce hřeje mne