Neviditelný člověk
NEVIDITELNÝ ČLOVĚK
neviditelný člověk
procházím kolem vás
míjím vás netečně a lhostejně
vcházím do otevřených dveří
když vy z nich odcházíte
vcházím do plných místností
v nichž se ztrácím
zdají se mi prázdné a bezduché
kráčím po schodech do nebes
zatímco ostatní padají dolů?
v rohu neznámých místností
v nichž mě nikdo nevidí
spatřím tvou tvář
vláčen proudem lidí
nemohu najít cestu za tebou
vláčen proudem lidí
co o mně nic nevědí
vstupuje do deště
ostatní se sluní
nehledám protipól
sám jím jsem
v životě ve smrti
vždy zatracen
v ulicích ze zrcadel
vidím svou starou tvář
stojím tam zahalen
do černých plášťů
vidím se valit ty neznámé
co zrcadla rozbíjí
až se proud přežene
tak půjdu dál
možná proti všem
nebo třeba jen nepochopen
stavím svou hráz
co ostatní boří
dobývám hrad kde už se neválčí
mihneš se zas
kolem těch zdí
zůstává jen tvá vůně
možná tvůj stín
naposled vstoupím do davu
nechám se jím unést
stejně anonymní
jako když jdu proti nim
na náhrobku z kamene
vytesán jednoduchý nápis
neznámý člověk.