Nezapomenout Už Nikdy
NEZAPOMENOUT UŽ NIKDY
jediný pohled
do hloubky pod sebou
a můžu letět
s celou oblohou
kdo mi kdy dal křídla
tak otázka nezní
já se ptám
kdo mi je kdy vzal
ještě stále nemocen
tužeb plný dvůr
pod dekou zpocený
bez pomoci lékaře
zdají se mi
snad ty nejhorší sny
pečeť na dopise
se známým erbem
patřící lásce
na stole mne čeká
svůj stesk
ale dneska zapíjím
tím nejlepším vínem
snažím se ho vyplavit
bez veršů není básní
a přesto je neznám
píšu svůj vnitřní svět
ten co mě leká
pak je ještě jeden
kam utíkám rád
kde je dnes tvá náruč
když chci tak hrozně spát
dotek tvůj mi chybí
nemá mne kdo hřát
tvé krásné tělo
dnes mi zase chybí
dotek jeden jediný
co všechny chmury změní
já neumím bez něj
už asi žít
jediná dokonalá žena
která po mne touží
já dívám se jí do očí
když jí svět trápí
chci jí všechno dát
aby věděla vždy
že jsem s ní
nemusí mít strach
já si ji rozmazlím
já si ji budu hýčkat
aby krásný život měla