Nezavřu Naší Společnou Knihu
NEZVŘU NAŠÍ SPOLENOU KNIHU
všechno máš na dlani
každou báseň mojí
na rtech cítíš
jako lásku mezi kameny
o kterou se dávno nebojíš
jen ji pevně cítíš
jako něco nepoznaného
co lákalo tě tisíc životů
má dokonalá vílo v samotě
stránky otáčej
a věř sama sobě jen
vždyť co jiného tě naplní
co do tvého pohárku dát
než lásky velký kopec
ráda ji přeci máš
ten zvláštní pocit u srdce
to co je pravdu důležité
co zahřeje tě před spaním
jako deka z kožešin
dívám se na řeku
a její temnou siluetu
co ztrácí se v dálce mlhy
takže nevidíš ani první zatáčku
přesto moc dobře víš
že vždy tam byla
zvedni svou hlavu ke hvězdám
a řekni mi
mám svou cenu
já věřím ti moc
jsem s tebou spojený
na dálku nekonečnou
kde ráno vnímá den
a sílu jsem dal
už dávno do služeb
veškeré lásky
do rtů se koušu
a tvé jméno tam chci
nemám co ztratit
když všechno vložím
do tvých dlaní
nebojím se náhle žít
nebojím se smrti
mám tě plné srdce
to bude žít navěky
chci se s tebou líbat
a bláznivě milovat
tvůj hlas poslouchat
a všechno opravdu prožít
co můžeme si dát.