Nikdo Tě Nezahřeje
jestli půjdu do světa
jen s malým baťůžkem
nic to nezmění na touze
poznat se svobodný
až uvidíš slunce
poprvé vycházet
nad obzor temný
u srdce tě zahřeje
nádhera nevšední
na louce motýli
odletí do světa
jen lačně koukáš
a uháníš dál
tolik zázraků
nabízí tato planeta
stejně jako každá jiná
až dojdu na konec
úsměv do vesmíru
pošlu vám
zachyť můj polibek
co drží se ve větru
plachtí za tebou
ještě jednou otočím
hlavu za vším minulým
pak jenom ustrnu
na tomhle všem
lpění a pohádky
už nejsou mi svaté
mám jiné plány pro život
i kdyby mne nikdo nechtěl
z lesa to volání
přijď do našeho stínu
staň se součástí
celého systému
jiného než je ten lidský
postavený na zákonech
které stejně nikdo nectí
tak v našich hlavách
roste jenom zmatek
tak přijď do světa
bez všech myšlenek
ať dávají ti pít
jak koňům ze žlabu
nikdy tě nezlomí
v srdci máš jistotu
pro co stojí žít
třeba pro lásku
v každém dotyku
i nekonečném polibku