Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nikdy Se Neprobudím

3. 9. 2020

NIKDY SE NEPROBUDÍM

 

jak se dívat na svět

co se právě probouzí

na slunce stoupající

na vrchol nebe

kde se promění

v neskutečnou záři

a já ho uvidím

jeho teplo přijmu

na chvilku za své

ohřát své staré kosti

než přijde chlad duše

a nechá mne zamrznout

a budu náhle o tisíc příček

peklu blíž

jen hloubka pode mnou

tak moc mě děsí

vždyť pád tak bolí

vždy alespoň

po dopadu na tvrdou zem

kam všude lze

kráčet a být smutný

kam všude lze

kráčet a být veselý

mladý nebo starý

všechno jedno jest

kolotoč se točí

s tebou nebo bez tebe

jak všechno letí

není nikde psáno

co bude až se zastaví

jestli dosáhneš na nebe

alespoň na chvíli

nebo jestli uchopíš

svůj život za ruku

a něco pochopíš

tohle není nikde psáno

a těžko ti někdo poradí

když život má svůj řád

a své tajné cesty

kterými tě vodí

skrze ledy křoví

do končin neznámých

kde mění se snění

ve skutečný zážitek

kde všechno je dovoleno

bez ohledu na mantinely

které v hlavě máš

už od dětství napsané

a která tě svazují do kozelce