Noc, Město a Já
NOC, MĚSTO A JÁ
noční město setmělé
zahalené v mracích
jen mé kroky rozezní
všechna náměstí
do deště hledím
zase jen s pokorou
mezi kapky dešťové
jednu slzu slanou
i ty stromy v tichu
odpočívají snad
noc je chladná
a já s ní sám
s batohem na zádech
vandrák na cestách
tohle město znám už snad
prošel jsem ho mnohokrát
od návrší k návrší
přebíhám raněn
schovávám se do keřů
nepozná mě ďábel
mezi prsty prosít
všechny dávné vzpomínky
nechám jen ty na tebe
neubližují mi totiž
ještě tvoje vůně
prosákla se na kůži
i když budu usínat
vnímat tě budu stále
tohle město utopené v temnotách
přikryje mne
pod svá křídla zkažená
na nárožích
tam kde jsou jen periferie
smrdí ze zdí stará moč
a já jdu stále
i to psí štěkání
a měsíc nad hlavou
dodají tu atmosféru
pro duši tak bolavou
snad už lásko dávno spíš
a já přikryju tě slovy
co ti ještě v hlavě zní
jak miluje tě
snad to víš
ráno s hlavou bolavou
do polštáře znovu slzy
schovat se tak pod deku
když písek poblíž není
chci ještě pořád snít
o tobě ty můj osude
až tvoje tvář
v mém náručí se rozplyne.