Jdi na obsah Jdi na menu
 


Noc Klepe Na Okno

22. 7. 2012

NOC KLEPE NA OKNO


jako opilý si kráčím

tímhle světem širým

láska dala mi všechno

po čem jsem kdy toužil

psát básně

pro tebe mé slunce

modlit se a prosit

ať mi ráno vyjdeš

chci se dívat do očí

tobě miláčku

tvé rty k líbání

beru si zas sebou

nemohu se odtrhnout

od našeho světa

a když položím otázky

vystoupí odpověď správná

kde by člověk býti měl

nežli v lásce utopen

vždyť pro lidi stvořená jest

a já chci pít

být po ní lačný

poznávat jí víc

ještě hlouběji

mé rty prosí

nechci se probudit

v tomto polospánku

když srdce tluče silně

chytím tě za ruku

věříš mi chvíli

zeptám se tě

je ti krásně?

vidíš v mracích na obloze

obrazy dávno zapomenuté

všechno co člověka trápí

musí přeci ven

přes ústa a slzy

vždyť já po tom toužím

poslouchat všechno

co tebe samu sebe tvoří

dej si ještě pohárek

toho vína barvy rubínu

noc klepe na dveře

zatáhneme roletu

jen pár svící ozáří

pokoj teplým světlem

jeden u druhého v náručí

vysílením usnem

přikryji tě teplou dekou

však už nikdy nepustím

lásku poznáš jenom jednou

děkuji ti říci musím

byla jsi v tom davu

srdce stejné jako já

ve tváři stud i lásku

chci tě poznat dál!