Noční Rozjímání
NOČNÍ ROZJÍMÁNÍ
jaké to žít
probouzet se snít
jaké to je kamenem být
v lese si ležet
a vůní jeho žít
nekonečná cesta
na začátku její cíl
ještě kousek plout
na břeh se pak vylodit
jednou stopou všechno změnit
vystoupil si z moře
jakýž jsi jen živočich
nouze je ti blíž
když nemáš co jíst
když potrava ducha
náhle chybí
v srdci ti hlady kručí
zmateně se rozhlížíš
hledáš něco k jídlu
hltáš tisíce knih
a žádná nemůže uspokojit
ten tvůj hlad
dokud se v sobě
alespoň na chvíli nevyznáš
když neprobudíš
v sobě to dítě
které chce si hrát
dotknout se hvězd
třeba si s nimi i povídat
já nebyl jsem jiný
vlastně ani teď
nedokážu říct
vlastně ani křičet
na ten celý svět
miluji lásku
miluji tento svět
jen v tichu usínám
s hlukem se budím
postel jsou nebesa
já pořád toužím
až lehneš si ke mně
políbíš mou tvář
já roztaji zase
jako už tolikrát
jen se přitisknout
a cítit teplo tvé
jak v mých žilách
rozlije se i teď
má vílo všech nocí
pohádko na dobrou noc
polibku ranní
já půjdu za tebou