Obrazy Z Minulosti
OBRAZY Z MINULOSTI
nebyl jsem nikdy nejlepší
jen takový malý člověk
co žije si svůj život
napříč celým světem
pod svá křídla schoval
svoje děti
chtěl bych někdy
odletět k oblakům
jen na chvíli vzlétnout
a zapomenout na všechno
co drží mne na zemi
kolikrát jsem plakal
a i tvé slzy stíral
lásko moje
sednout na sesli
tam někde do kouta
to uměl jsem vždycky
ale teď bych chtěl
vyskočit do výšky
nebýt pořád slabý
to přeci není můj věčný styl
vykládám si karty
jako bych neměl
v rukách sám svůj osud
pořád něco víc
slyšíš vnitřní hlas
co radil ti tak špatně už tolikrát
teď si najednou chceš
tak bouchnout do stolu
a vyjít dveřmi osudu
co nejdál do světa
zavřít ty staré dveře
co vedou do zahrady
tvé zvláštní minulosti
tak napíšu jen pár slov
a náhle něco uvnitř
začne na poplach bít
jako by ten strach
byl tak strašně zažraný
hluboko pod kůží
kolik kroků do neznáma
dělí hranice mezi vším
kde najednou nebude
už vůbec nic
jen láska v našich srdcích
tam někde zůstat stát
a chvíli se ponořit
do toho pocitu
který chceš zažít