Oceán Touhy a Citů
OCEÁN TOUHY A CITŮ
pohltilo mě moře citu
učím se v něm plavat
bez záchranného kruhu
vše co obklopuje mě
podobá se tobě
všechno v čem se ztrácím
je tvůj pohled plachý
ty přívaly se opakují
a naráží do mě
ze všech stran
ach jak popsat co cítím
když ležíš u mě
schoulená v náručí
usměj se lásko
když noc nás schovává
vidíš vycházet měsíc
zrovna v mém náručí
pohladit tě ve vlasech
prosím tě pokorně
dnes a znovu zítra
ať mi dáš polibek
budu je přijímat
s tím co znám
když dochází mi dech
vezmu tě do náruče
ponesu přes ty hory
přebrodím hluboké řeky
hlavně ať ty jsi
spokojená a šťastná
spi u mě schoulená
vždyť jsem tu pro tebe
abys cítila lásku
to jediné čeho jsem plný
to jediné co mohu dát
každé tvoje slovo
je tichou mincí
a já si jí do peněženky
nevšedních dní dám
pošeptej mi do ouška
jak moc mě miluješ
i já ti svoje city vyjevím
když mi to osud dovolí
co můžu si uvědomit víc
než to jak mi chybíš
než to co mi dáváš
a já s tou růží
co do ní jsem dal
všechnu svou lásku dal
ve dveřích stojím