Oči Slepené
OČI SLEPENÉ
i já jsem jenom člověk
i když se to někdy
asi jenom zdá
i já mám bolesti i ztráty
i svá nalezení
jenom tebe míjím
a hledám zase
ve všem co spolu máme
schované v kapsách
dárky z dlouhých cest
z minulých životů
uklidit v přihrádkách života
tak strašně bych si přál
jsi jenom jedna
dokonalá víla
co toužím si tě dát
zase k snídani i večeři
touhou se tisknout
k dokonalému tělu
mít schováno v ruce
úplně všechno
mám tolik strachů
kolikrát jsem v nich
zase uvězněn
jenom vystrčit nos
před bezpečnou zónu
hned mám dojem
jak přes něj dostanu
ve svém všem souznění
s tvou duší
mám tolik radosti
když jsi se mnou
i jen malou chvilku
volní jak ptáci
jen náš je svět
ztracení v obrazu
co namaloval malíř
který opravdu poznal svět
půlnoc se blíží
i hodiny na kostele
připomínají ten pocit
věčné pomíjivosti
když vteřina za vteřinou
odpočítávají konec
všech lidských dní
mám hlavu v písku
všechno chci zapomenout
jen tvou lásku a teplo
stále hledám