Očista mořem
OČISTA MOŘEM
po kolena v moři
schoulen v duši
do klubíčka
s proklatou básní na rtech
svoboda touha láska naděje osamění
prázdná slova
nikdo netuší jak mi je
co všechno ztrácím
čeho jsme se vzdal
ani ty má lásko to netušíš
žiješ si za záclonou úplně cizích dní
já neschopen pohybu
vidím kdesi v moři tvůj stín
jak racek co krouží
jak příboj co ničí
tak připadám si
jen jemná zrnka písku pod nohama
moře mi je odnáší
nikdy už se nevrátí
na přístavišti lodí
připadáš si zakotven
v osudu ztracen
sám sebou zatracen
co hledáme v životě
pověz mi to
pověz jen tobě věřím
noc se sklání na město
i moře černá
neschopen pohybu
jen pociťuji jak mi písek pod nohama
kamsi utíká
až se zastavím a najdu sílu se ohlédnout
hrozím se co uvidím
věříš mi alespoň ty
podivná touho
a cizí hlas mi v hlavě říká
v životě je přeci naděje
a já stále hluchý
nemám co získat ani ztratit
v modlitbách je smutek
v našich duších zmatek