Od Břeho do Světa
OD BŘEHU DO SVĚTA
miluju tě v oparu
který je mi blízký
stěna vody přede mnou
slyším tvoje kroky
ještě kousek blíž
vejdi do mých snů
jsem kousek sebe
a pak půlka tebe
na nose znamení
všech minulých dob
uvolnění s extází
rychlost za pochod
v ohradě světa usínám
mám jeden sen
ale ten se neříká
nakloň se ke mně
pošeptám ti vše
co srdce v noci říkalo
když slyší tvůj dech
vezmi si do dlaní
třeba jenom štětec
všechny barvy naráz
a tahem změníš nebe
milovat božský dar
milovat je sen
chtěl jsem tolikrát utéct
a zatím se vracím zpět
do lůna přírody
jenom sám k sobě
modré oči z plakátů
nezajímají mě
lhostejně míjím
zástupy opilců
od cesty k cestě
se potácí neustále
vítej můj andílku
šeptají mé ruce
když tebe chytám
do své tajné sítě
jen se krásně přitul
dej mi ten polibek
všední vzácnost
každého dne
na prstech znamení
veškeré doby
z vesmíru stále proudí
energie živých
odrazím se od světa
modré jsou dálavy
láká mě jediné
opravdu žít
sama mi při západu slunce
když náhle oněmíme
dáš svou ruku do mé
takhle se narodíme.