Od Tebe k Sobě
OD TEBE K SOBĚ
když jsem se tě dotýkal
a měsíc ještě svítil
pod oblohou s hvězdami
nic jsem ti neslíbil
přesto všechno v sobě
tak něžně ti dal
na dlani pár zrníček
vzala sis je lačně
tohle je ten svět
který tě nese
já ti chci přeci dát
jen tolik lásky
kterou sama v sobě máš
ten žíznivý pramen
který tě nese
tam kde ses zrodila
miláčku, miláčku
líbám tvá ústa
tak nádherně hladová
kdo by to nechtěl
propadnout se tak hluboko
jak jen se dá
do moře touhy
a proudu co neublíží
naopak nese tě dál
do dálek nejhlubších
kde čeká jen souznění
a pochopení v doteku
který není hříchem
spíš takovou osvětou
a já nechci víc
než líbat tě zase
když se ke mně blížíš
já se jen klepu
chci ti tolik říct
víš co mám v sobě
ta slova prokletá
která stejně pocit
nikdy nemůžou vyslovit
je jen jeden den
který všechno změní
náhlé a krásné
je opravdové procitnutí
když jsem tě poznal
neměl jsem nic
jen mlhavé představy
o tom jak dá se žít
a náhle tu stojíš
tak krásná a silná
se vším co jsem mohl poznat
a tvé srdce tluče
nepoznanou silou
tu píseň pro mě
někdy tak tajemnou
přesto lákající