Odpočívadlo Pro Nadechnutí
ODPOČÍVADLO PRO NADECHNUTÍ
pozoroval jsem v trávě
malého broučka
jak se snaží nalézt
svůj ztracený ráj
však šťasten byl
v přírodě co nemění tvář
daleko od lidí
v hlubokých lesích
tam ležím na zádech
zpívám si i když brečím
tam je ten můj klid
co prodal jsem po kilech
ve městech
každému člověku
jen tobě má lásko
chci dát vše
co skrývá se v zátokách
mých tepen i žil
celé mé tělo
stvořeno ze stínu měsíce
průsvitný stín
jen prosím tiše
nekřičet ani netleskat
vezmi mě tam
na ten kraj lesa
cos mi kdysi slíbila
běžím za tebou
tvůj věrný pes
s duší toulavého vlka
zatnu ti do srdce
své drápy neumyté
vždyť tím chci říct
tam mě nese víra má
nikdy bych nedal
zlámaný pětník
za víru v souznění
snad proto se rozhodl
svět mi dát lekci
je všechno k nalezení
i touhy bez hranic
dejte mi pouta kovová
ať kráčím dál
přesto se budu obracet
zase zády k vám
nutí mě přemýšlet
dovolí mi toužit
bezbřehé sny se rodí
z té lásky věčné
trhací kalendář
na zeď si zavěsím
za každým dnem
tlustá čára
zmuchlaný papír
co končí v koši.