Jdi na obsah Jdi na menu
 


Odpuštěná Přání

23. 10. 2020

ODPUŠTĚNÁ PŘÁNÍ

 

všechna přání splněna

teď jenom myslet

co bude dál

už náhle nic

jakoby tě nečeká

tak se jen rozhlížíš

a hledáš svůj

orientační bod

v celém vesmíru

všechno mohlo

být tak nějak jinak

a všechno si mne mohlo vzít

a semlít v mlýnku

mého žití

a nemusel jsem tu stát

jenom sám a opuštěn

sám sebou

vždyť toho tolik

na jazyku mám

a křičet se mi chce

přesto můj hlas

zanikne v hluku

světa kolem mne

tak co zbývá

než prostě jen jít

a nemyslet na bolest

kterou v sobě sám mám

až najdu to křoví

ve kterém dá se schovat

tam položím ten kámen

co mne tak leká

celý černý a tvrdý

jako mé srdce

když ho tam mám

na věšáku života

odložím svou masku

úlek ostatních

beru jako urážku

copak netouží

poznat mou pravou tvář

jsem poctěn i dojat

když najde se alespoň někdo

kdo to všechno udělá

a já uvěřím na sny

které jsem měl

a už se nezdají

když plní se každý den

jak se vedle tebe probudím

a první koho vidím jsi ty