Ohnutý Strom
OHNUTÝ STROM
hladovím po tvých očích
neukojím ten pocit
podívat se a vidět
co všechno je u nás
dneska nového
co zůstává ve spojení
mezi námi a láskou
to tenounké pouto
neviditelné všem
přesto silnější než cokoliv jiného
polibek na ústa
a propadnu se do světa
který mi je známý
projít tou branou
do ticha i zpěvu
přírody vůkol
teď se klidně směj
i své slzy mi dej
než všechno pomíjivé
změní se v prach
a vezme nás sebou
to co zbylo z nás
tu tělesnou schránku
pro energii srdce
duchovno kolem nás
a slunce i mraky
mají dětskou tvář
peřina z hedvábí
a stromy kolem nás
tohle je svět nekonečný
ten co jsi mi ukázala
a dáváš mi ho stále
když je něco v nás
co může se měnit
vždycky mi to dáš
plavu ve vodě
co je kolem nás
nemusím brečet tolikrát
ani zavírat své nitro
když ti ho můžu dát
láska je nekonečno
a my uvězněni v něm
v kruhu svých výčitek
a pak stojíme jen
hledíce s otevřenými ústy
na každou hvězdu
která nebe brázdí
a pluje si klidně
majestátně a bez povýšení