Opakující Se Sen
OPAKUJÍCÍ SE SEN
pronásleduje mne ve snech
jedna a ta samá tvář
co všechno v ní je
někdy mám až strach
probouzíš se zpocený
a stejnou měrou
cítíš zimnici
hledíš do očí něčemu
co nemůžeš vyslovit
snažíš se odvrátit zrak
jenže nejde to
musíš stále sledovat
jak pohybuje ústy
jak zkřivené má rty
jak snaží se tě uchopit
jak chce se zmocnit
tvého srdce i duše
co zbývá ti tedy
než jen uvěřit v boha
snad jedna modlitba
vytáhne tě z toho pekla
snad zželí se mu
tvé proklaté duše
a dovolí ti odejít
cestou ven
ze světa zlých sil
a co když ti nepomůže
co když svůj kalich
té věčné hořkosti
budeš dnes pít
jen svými ústy
až do úplného dna
každou kapičku budeš muset
ze stěn pohárku
jazykem slízat
co když veškeré snahy
zůstanou neúspěšné
co když ani oheň
neočistí tvůj svět
třeba bude spáleniště
jen živnou půdou
pro ten strach a bolest
když blíží se večer
a měl bys jít spát
zmocňuje se tě panika
jestli svůj sen
bude se ti zase zdát
jestli budeš ze snů křičet
když zjeví se ti tvá vlastní tvář