Opouští mě síla
OPOUŠTÍ MĚ SÍLA
stojím opřen unaven
tluču hlavou do zdi
ne proto abych vytloukl myšlenky
chci ji prachsprostě rozbít
ať už mi praskne má lebka
a mozek z hlavy vyletí
konec všem trápením
morbidní a unaven
bez síly bez vůle
život není pro mě
jeho dary nevnímám
výčitkami spoutáván
a jediné přání co mám
nikdy se mi nesplní
sobecký ve svém životě
takový budu i ve smrti
kam táhnu zrovna tebe sebou
do jaké zase propasti
za tvou pomoc čím jsem se odvděčil
nocí bezesnou
trápením a smutkem několika chvil
nedosažitelnost našich snů
sžírá nás stále víc
kde je konec lidským osudům
srdce vyrvat z hrudi
dal bych ti je
jestli o něj ještě stojíš
to tvoje ukrývám pod svými křídly
a nikomu ho nedám
tak zbývá mi naděje
co vím jaké zítřky budou
třeba mi tě dají náruč plnou
jen tohle jediné neber mi prosím
odpusť mou troufalost
že to napsat musím
tak zase pokusím se
hlavou zeď prorazit
kdyby se to povedlo
budeš mít už snad zase klid
jsem člověk plný omylů
neumím žít vteřinou
špatný je osud můj
i tak děkuji nebesům
prošla jsi mým životem
nikdy nezapomenu
dala jsi mi zapomenout
jaká je to někdy tíha
nelituji času ani ztrát
tak ještě dnes můžu říct
jak moc mám tě rád
opouští mě síly
i to se někdy stává
přesto hlavu neskloním
ještě totiž chci
tobě do vlasů jí dát.