Oproštěn Od Světa
OPROŠTĚN OD SVĚTA
posloucháš ten hlas
co vychází z hlubiny moří
ten který lákal zas
ke krásnému snění
ať všechno mezi zemí
a nejvrchnějším patrem nebe
vyslechne tvé prosby
i když jsou nesmělé
až jedna noc
vystřídá další
až se nikdy nerozední
a budeš věřit vlastní intuici
kterým směrem vydáš se
až k pramenům řek
kde náhle nic není
kde všechno jsi nechal
když jsi byl malý
tam už není nic
co bývals dřív
teď pracně sám sebe
zařadíš v tomhle světě
a jestli nebude nikdy nic
není to tou chybou
jenom nepopsaný list
vytržený ze sešitu
kde nikdy neuvidíš
ani jedno písmenko
ani čárku zanechanou
tam můžeš číst
svůj prázdný život
a jestli budeš chytřejší
a uvidíš něco víc
jen k tvému dobru
zdá se potom být
každý záchvěv žití
kde rozpustíš sebe
a budeš jen blázen
na všechny stromy života
maluj jiné barvy
podle pravidla
každé tvé nálady
až dojdeš ke splínu
jakou mu přidělíš
tak ptá se tebe
má vlastní Bohyně
jakou on má záři
abych vykreslil
ten svůj správně
a nevypadal jako lhář