Opuštěný Dům
OPUŠTĚNÝ DŮM
kdepak jsem se vzal
odkud mé kroky jdou
a za kterým rohem mizí
tolik zatáček jest
a nikde žádné snění
u všech svých vin
často se zastavím
a cítím všechno to
co bylo mi řečeno
a slova jen slova
skrze rty jdou
kamsi do světa
viděl jsi tolik
různých lásek
tolik bolesti
když všechno se vrací
a já necítím v tom
všechno co bych měl
dnes jen lhostejnost
a úšklebek přes rty
a masky na tvářích
co srostly s kůží
už nikdy více
nenajdeš pravých obličejů
někde v hloubi smrti
ucítíš závan nového
co nikdy se nestalo
až najdu naposled
co hledal jsem
až kroky opravdu dozná
vlastní krví
s dlužním úpisem
ne k ďáblu
spíš k nebi se obrátím
aby vidět bylo
čeho si vážím
co bylo mezi námi
a co k tobě doopravdy
ještě pořád cítím
i když se všechno
už vzdaluje do neznáma
a rty šeptají básně
co odnesla voda
a zůstal jen ten pocit
jak všechno je stejné
i když se svět mění
a to co zůstalo
odnáší vítr
jako by to bylo smetí