Oslavy Slunovratu
OSLAVY SLUNOVRATU
lednový dotyk mrazu
co obklopil mne
cítím ten dech
jako když smrt
kolem domu krouží
nesu si v kapse
jen ten lístek poslední
co jaro mi připomíná
abych nebyl smutný
jestli vidíš za další kopec
jestli tušíš lásko
co bude za sto let
prosím neříkej mi nic
jen pevně mne drž
celou svou láskou
u mne buď
snad nejsem neskromný
snad nechci tak moc
vždyť vítám tě znovu
jako každý den
vycházející slunce
až utopím se ve smutku
jen ty zachráníš
duši mou bolavou
jestli chceš dárek
jen jediný já mám
položím ti do dlaně
své srdce malé
které tě bude hřát
na každé cestě
já pouhý jen blázen
jako tulák po světě
mé srdce hudební nástroj
budu hrát ve stoje
před každým hradem
v každičké vesnici
bez orchestru opuštěn
navždy sám sebou
až jednou si odpustím
až hříchy již nebudou
mám chuť na polibek
ten s chutí tvou
já hlavu do dlaně
k tobě si položím
jestli budeš mou
vše krásné se splní
tak oči zavírám
já kráčím ti vstříc
už nikdy nezapomenout a jen žít