Ostrůvek lásky
OSTRŮVEK LÁSKY
v odlesku zrcadel
svítí mi hvězdy
pod sluneční klenbou
dvě srny s černýma očima
vyplašené a ostražité
jako ostny naší lásky
pícháš mě svými
a já za to vděčen
ulehám bez možnosti
vrátit něco zpět
co bylo odplulo
do hlavy do vzpomínek
tvá něha zůstala se mnou
v záři květů
vzpomínky na tebe
letní východ slunce
červánky plují
nad horou tyčící se
až kamsi k nebesům
bez vrcholu bez cíle
potápí se loď
trosečníků nevidět
ve smrti začátek
k lásce krůček
tahám za špagátek
vede někam do ztracena
chci vidět co stane se
až napětí ve mně povolí
rozkřičím se
na celičký svět
pohled plaché mojí srny
chybí mi na dohled
beru co nabízím
nedávám víc
nejsem princ z pohádek
jen někdo kdo má
rub i líc
nejsem černý ani bílý
nenápadný tajný a tvůj
láska mocné slovo
touha ještě víc
někde na hraně mezi tím
na ostrůvku ticha
jen naše šlápoty v písku
a nic jen ticho
a nádherná tma.