Otvírej Dveře Dokořán
OTVÍREJ DVEŘE DOKOŘÁN
toužím opustit snění
toužím ze stínu vystoupit
a vítat tebe
jenž ¨jméno ani nemáš
všechno tohle
co se děje kolem mě
náhle nevnímat a prodat
všechno ti dát
to co jsem nalezl v sobě
a tohle všechno na prodání
vždyť mě přece znáš
co v sobě nosím
o čem je touha má
a jestli se probudím ráno
nebo klidně večer
není přeci důležité
a srdce tlukoucí
a tiše se všemu bránící
když procitáš z dlouhého dne
a vstupuješ do tmy
která tě obklopí
svou majestátnou tichostí
když tě polapí
do sítě své
a já jsem ti náhle blíž
skoro na dotek tváří
a hloubka pod námi
mě láká i děsí
vracím se ti do náruče
tam kde je mi tak dobře
kde slunce svítí
jen po nás
kde láska je naším jménem
kde spojí se něco
co často se nestává
tam na těch cestách
budu na tebe čekat
přesně tam je to místo
kde mezi duší a srdcem
chceš být
tam je ten svět
jediný a opravdový
na čele možná ještě jizvu
z neznámých dálek
strach co pod kůží
umí se tak rád usadit
poleť s křídly roztaženými
kašli na všechna kdyby
na lepší čas
který stejně nepřichází
mám tě tak rád
na tom jediném záleží
všechno je jen v nás
nikde jinde to nenajdeš
tak vítej u nás.