Ozvěna Všech Dní
OZVĚNA VŠECH DNÍ
láska v kapkách krve
tančíš nahá
někde asi na stole
tuleje nový den
věřím v tebe
moje krásné slunce
jdu ti tiše vstříc
do nebeských bran
jak mám rozumět
všem slovům lidským
vyřčeným ve hněvu
jak se bránit mám
když sobě věřím tak málo
procházím světem
tohle je nedorozumění
krok za krokem
blíž do srdce
tam kde to vlastně znám
z čeho máš strach
vždyť neumíráš
myšlenky splašené
zlý vůdce popravčí
ještě dál tě vede
a já nerozumím básníkům
kteří jsou na cestách
nekonečnost moří
je spíš stravitelná
než odmítnutí lásky
kterou v sobě nosíš
až do hořkého konce
dopít pohárek
ten nápoj lásky není nic jiného
než slzy všech žen
co bude tě před smrtí
v duchu strašit
schováš se sám před sebou
pod peřinou péřovou
tou duchnou teplou
stejně své srdce nezahřeješ
umírá touhou
po všem dlužném
teď už jen klečíš
a prosby se odrážejí
d dláždění měst
jen kapky krve stékají
a já tě vidím
tančit na nich
snad doopravdy nahou
ve své kráse tak dokonalé