Jdi na obsah Jdi na menu
 


Peníze A My

21. 11. 2020

PENÍZE A MY

 

jsem zapomenut

ve svém já

na konci tunelu světlo

co na cestu mám

světlé zítřky

na mne čekají

na konci svého dne

znovu se probudím

střídání ročních období

které uvnitř mám

jsem lepší nebo horší

co na to říct mám

otázky a odpovědi

na povedené otázky

ve své hlavě kousek všeho

co bylo mi dáno

v tom zmatku a slzách

někdy se utápím

pak když se probouzím

není nový den

jen ve svém světě

kam tak často utíkám

zase se nalézám

je jedno kolik ještě

let před sebou mám

jestli další život promarním

nechce se mi myslet

vždyť tolik krásného

co ještě mne míjí

a já to chci sebrat

urvat a užít

tak kde se skrývám

před sebou i světem

vystrčit z ulity hlavu

je přeci tak nebezpečné

tak se dnešní noci ptám

jestli alespoň ty mne znáš

ve svém oboru

dávno žádný mistr

jen každý řečník

co nemá smyslu ani citu

pro krásu kolem něj

kde peníze jsou

proč nás tolik lákají

jen ničí to co miluji

a přesto chceš jich víc

a přestat být jaký jsi

v lásce i zatracení

bojíš se o svobody