Plamen To Pohltí
PLAMEN TO POHLTÍ
jen pár pírek
z té staré půdy
kde jsem s tebou byl
a hleděl do kraje
v dlaních mi zůstaly
jen ty slzy
když s tebou jsem se loučil
na řasách stále jsou
a výhled v srdcích
kam všude kráčíme
cítím ty doteky
na své kůži
jsem nalezen
nebo ještě ztracen
vyhnanci s ráje
na dalších cestách
za okny míhá se krajina
a já se na nic neptám
co držím a připoutám
nechce si mi pouštět
jsem závislý čí zamilován
veliký to rozdíl
a na tvé city
ptám se tak rád
v nejistotě jako doma jsem
stále mne obléhá
od narození ji mám
v patách mi kráčí
zapalme tu svíci
co nechal nám tu svět
vůní svého vosku
provoní celý sál
kde budeme hrát
dnes naši božskou komedii
herců na tisíce
někdo do tvého života vejde
a jiný už odchází
a všechno stále podle scénáře
jen jiní herci
a kolotoč se nezastaví
stejně jako já
a kroky se blíží
už zřetelně je slyším
to pro mne jde si
asi osud sám
tak mám se vzdát
nebo marně bojovat
když hledám teplo náruče
kde můžu dnes spát