Plameny Touhy
PLAMENY TOUHY
letošní noc
plná kouzelných dotyků
letíš si pro radost
k některým bláznům
stát u vikýře
a sledovat hvězdy
ty padlé anděly
na nebe zpátky vracet
kdo mi dá sílu
probudit se další ráno
vždycky mi z myšlenek
vyjde jen jediné slovo
no přeci láska
utíkej za ní
když zdá se ti o ní
když každičký den
mění se ve snění
položím ti hlavu do klína
a usínám spánkem
malého dítěte
probuzení nečekám
mám plné srdce
zase mi přetéká
láska je jedinečná
jako tvé oči
unavená sedáš
do křesla z mramoru
nebojím se o tebe
když ponořená jsi
hloubka té vody
očistí tvou duši
neboj se otevřít oči
a odevzdat se proudu
ponese tě něžně v náruči
jako já tě nosím
na vlnkách se pohupovat
takový máš svět
uvnitř tebe
prázdné místo
myšlenky hosté jsou
přichází a odchází
jen láska pod kůží
zůstane navždy
malé plamínky
ozáří oblohu
jeden oheň zapálený
na počest osudu
na počest setkání
našich duší