Plavec Na Řekách
PLAVEC NA ŘEKÁCH
ten zvuk silný
jak z matičky země
kolem mne se rozléhá
je to tlukot mého srdce
které je láskou
jen k tobě
tak strašně plné
jsi mi něčím
co nedá se popsat
jsi někým
za kým jdu rád
nejsou žádná ale
není žádný strach
jen jedno společné
co spojuje nás
ten svět plný ticha
ta země smíchu
umí být i plná hlasů
jedno kolo klem hlavy
a jistotu lze ztratit
však nedej se
má milá ženo
ani já se nedám
mám všechno jenom jednou
i poznání tvého já
ve vesmíru plno
energie může být
ze všech lidí na světě
kteří byli tu
a jen to jediné po nich zůstalo
výčitka sami sobě
neuměli žít
vezmi knihu nedočtenou
do svých krásných rukou
i klidně slzu neposednou
na její stránky pusť
všechno kolem nás
prožije spolu
vzdálenost není žádná
jsem s tebou
v tvém srdci
tam mám to tak rád
nebojím se lidských řečí
když ruku svou
do vlasů mi dáš
když se rozpustíš
a necháš všechno splynout
jen jedním tvorem být
sdílet jedno tělo
to nekonečno mezi námi
co je tu tisíce let
není život v neznámu
chci se všechno dovědět
než přijde spánek
má touho po vědění